Muzeum JUDr. Otakara Kudrny
Expozice muzea
Přízemí: příležitostné výtvarné výstavy, středověká studna, výstava fotografií města, které porovnávají Netolice dříve a dnes, sbírka vltavínů a informace o jejich těžbě v lokalitě Borkoviště u Netolic, celosezónní výstava v průjezdu vedlejší budovy
Mezipatro: lidová světnička z poloviny 19. století, zařízení vesnické domácnosti Netolicka
I.poschodí: historie města v časovém přehledu události od první zmínky o Netolicích v Kosmově kronice r.981 až do současnosti, archeologické nálezy na Netolicku, významní rodáci, netolické spolky a kulturně-společenský život města, lékárna, školy, železnice, cechovní předměty a řemesla, podniky.
Pouze u nás můžete vidět „Óbrfrk“, největší kreslený vtip z pohlednic u nás. Dále je možno shlédnout ukázku z velké sbírky pohlednic, sbírku dýmek, zbraní, skla, porcelánu, obrazů, hodin, voskových prací, cínových předmětů a dalších sbírkových předmětů.
Můžete obdivovat krásu etnografických sbírek, výšivky, lidový nábytek, části lidových oděvů. Seznámíte se nejen s historií chovu netolického koně, s tradicí pořádání nejen dobytčích a koňských jarmarků, ale i s lidovými tradicemi napříč celým českým rokem. Poslední sál patří významným osobnostem z rodu Kudrnů a zakladateli muzejní tradice v Netolicích JUDr.Otakaru Kudrnovi.
V objektu jsou pořádány příležitostné výstavy uměleckých děl. Zajímavý prostor pro návštěvníky nabízí zaklenutý vstupní průjezd s historickými štíty a lucernami. Muzeum poskytuje služby badatelům, zápůjčkami z bohatého depozitáře se podílí na pořádání tématických výstav v celé ČR.
Historie národopisné výstavy a muzea v Netolicích
Impulsem ke vzniku muzeí byla snaha zachovat předměty po předchozích generacích. Pro mnohé regiony byla vzorem založená muzea – například v roce 1818 v Praze, 1878 muzeum v Českých Budějovicích, 1884 v Písku, 1904 v Prachaticích. Po vzoru pražských výstav byly pořádány výstavy i v jiných místech. Shromážděné předměty pak převážně tvořily základ sbírkových fondů nově vznikajících muzeí.
V Netolicích byla 13. srpna 1893 zahájena Národopisná výstava projevem profesora Kurze. Byla umístěna v místnostech chlapecké školy a počet vystavovaných předmětů přesáhl 1300 kusů. Výstava obsahovala předměty z různých oborů – zbraně, sklo, cín, porcelán, lidový nábytek, zemědělské nářadí, lidové výšivky a kroje apod. Výstavu shlédli návštěvníci nejen z Netolicka, ale přijeli i z míst vzdálenějších, například Domažlic, Plzně a dalších míst. Výstavu navštívili také významní jihočeští spisovatelé Julius Zeyer, Otakar Mokrý, František Herites a Adolf Heyduk.
Další kroky, které směřovaly ke vzniku městského muzea byly učiněny až v roce 1904. Rada města předložila 16. dubna návrh na zřízení muzea. Přípravné práce vyvrcholily v roce 1909, kdy byl přečten v radě města zápis o zřízení muzea s provoláním ke sběru předmětů pro muzeum. Dne 12. dubna roku 1913 bylo městské muzeum zpřístupněno veřejnosti a mělo své sídlo na radnici.
V letech 1889 až 1918 byl starostou města JUDr. Otakar Kudrna. Především jeho zásluhou byla v Netolicích uspořádána Národopisná výstava a založeno městské muzeum. Muzejní činnost byla omezena událostmi
1. světové války a po vzniku samostatné republiky v roce 1918 se pozvolna opět začala rozvíjet. Expozice muzea byla ve dvou místnostech na radnici.
Městské muzeum spravoval lékárník František Krause a ředitel školy Rudolf Hampl. V roce 1926 byli pověřeni správou muzea učitelé Ludvík Kohout a František Řezanka. V roce 1928 se správy tohoto městského muzea ujal JUDr. Otakar Kudrna, který jej spravoval do roku 1936. Jeho nástupcem se stal odborný učitel Adolf Černý, který zapsal sbírky muzea do inventárních knih. Evidenci a inventarizaci sbírek ukončil v roce 1943.
JUDr. Otakar Kudrna shromažďoval soukromé sbírky i ve svém domě na náměstí. V roce 1940 zemřel. Ve své poslední vůli stanovil stanovil zřídit nadaci pro správu svých sbírek s názvem „ Nadace Netolického muzea JUDr. Otakara Kudrny “, aby jeho sbírky byly zachovány pro budoucí generace. Nadaci odkázal svou sbírku starožitností, sbírku pohlednic, poštovních známek a cenin, železničních lístků, zbraní, výšivek, šatů, knih, keramiky apod. a dům č. 248 v Netolicích pro uložení těchto sbírek.
Správu nadace a muzea JUDr. O. Kudrny spravovalo kuratorium, které bylo složeno ze zástupců rodiny Kudrnů - synovců ( zemřelého JUDr. O. Kudrny 1940) Otakara a Jaromíra Kudrny a zástupců města a některých úřadů. Členem kuratoria se stal i odborný učitel Adolf Černý.
V Netolicích vznikla tak dvě muzea:
Městské muzeum – umístěno v budově radnice
Muzeum JUDr. O. Kudrny – umístěno v jeho domě na náměstí
V roce 1947 dne 2. června na návrh odborného učitele Adolfa Černého rozhodlo plénum MNV v Netolicích ve své schůzi veřejné věnovat sbírky městského muzea kuratoriu muzea Dr. Otakara Kudrny v Netolicích s tím, že sbírky mají býti autentickou součástí muzea a mají podléhati ve všem odkazu zůstavitele Dr. Ot. Kudrny.
Ještě téhož roku byla muzea sloučena v jedno a přístupno veřejnosti s názvem Muzeum Dr. Ot. Kudrny. Muzeum bylo podle městské kroniky slavnostně otevřeno Adolfem Černým a JUDr. Otakarem Kudrnou ml. Koncem roku 1947 bylo muzeum uzavřeno za účelem přestavby Velká stavební oprava domu, jeho vnitřních částí a rohové části podloubí byla prováděna letech 1947 až 1951. Práce organizovalo vedení kuratoria, zejména JUDr. Otakar Kudrna ml. a Jaromír Kudrna. Investice do budovy muzea převážně hradil stát prostřednictvím památkové péče, KNV,ministerstva kultury a osvěty a ministerstva školství.
Okresní národní výbor Vodňany jmenoval dne 1. prosince 1949 předsedou kuratoria netolického muzea Dr. Otakar Kudrny v Netolicích JUDr. O. Kudrnu ml. Dne 17. února 1950 se vzdal funkce správce muzea Adolf Černý. V důsledku politických změn po II. světové válce byla dne 21. března 1950 rozhodnutím Místního národního výboru v Netolicích podle § 3 a 9 dekretu čís.5/45 Sb. a podle přípisu krajského národního v Českých Budějovicích ze dne 30. ledna 1950 zn.368-16.XII.1949-IV/2 zavedena na muzeum národní správa. Národním správcem byl jmenován Adolf Černý, který na toto jmenování rezignoval a národním správcem byl ustanoven Karel Jankovský.
Dne 2. dubna 1950 za kuratorium Nadace netolického musea Dr. O. Kudrny v Netolicích – zastoupené Jaromírem Kudrnou a JUDr. Otakarem Kudrnou, podali odvolání proti zavedení národní správy k ONV Vodňany s tím, že MNV Netolice zavedl národní správu nejen na muzeum, ale i na celou Nadaci. Dopisem MNV Netolice JUDr. Otakaru Kudrnovi, předsedovi správního sboru Musea Dr. O. Kudrny ze dne 7. července 1950, bylo sděleno, že dne 26. června 1950 zrušil MNV stávající národní správu. MNV též ustavil nový správní sbor Městského musea Dra. Otakara Kudrny v Netolicích s tím, že veškerá vydání a dispozice mohou být prováděny jen se souhlasem MNV. Předsedou správního sboru musea byl nadále JUDr. Ot. Kudrna ml. a správcem sbírek byl jmenován Adolf Černý. V roce 1951 byl ustanoven MNV Netolice správcem sbírek Jaromír Kudrna.
Rozhodnutím KNV České Budějovice v roce 1951 měla být muzea převedena do správy ONV jako jejich zařízení a jimi též rozpočtována. Již v roce 1951 muzeum mělo název Okresní muzeum Dra. Otakara Kudrny v Netolicích, jak je uváděno v korespondenci muzea. Muzeum Netolice přešlo pod správu ONV ve Vodňanech 22. prosince 1952.
Muzeum bylo znovu otevřeno 1. května 1954, autorem expozice byl tehdejší správce Jaromír Kudrna. Doba jeho působení byla pro netolické muzeum velkým přínosem, vytvořil též řadu fotografických dokumentů o Netolicích. Muzejní činnost vykonával bez nároku na mzdu, přesto před rokem 1960 z rozhodnutí vedení města musel z muzea nedobrovolně odejít.
V roce 1960 při územní reorganizaci – vznik nových okresů, se muzeum stalo městským muzeem s názvem Městské muzeum v Netolicích. Muzeum neslo v průběhu let různé názvy: Museum Dr. Ot. Kudrny, Okresní museum Dra. Otakara Kudrny, Městské muzeum v Netolicích. V Kudrnově domě na náměstí má muzeum sídlo dosud. V roce 1990 bylo muzeum přejmenováno na Muzeum JUDr. Otakara Kudrny v Netolicích. Zřizovatelem muzea je Město Netolice.
O muzeum, jeho přínos pro region a zachování jeho sbírek se významně zasloužili nejen mecenáš JUDr. Otakar Kudrna svým odkazem, ale i další činitelé, členové kuratoria a dobrovolní správci, kteří o muzeum pečovali, zejména odborný učitel Adolf Černý, JUDr. Otakar Kudrna ml. a Jaromír Kudrna. V roce 1960 převzala správu muzea první placená pracovnice Božena Vobořilová. V dalších letech působily ve vedení muzea Marie Burdová, ing. Jana Trajerová a Daniela Liščáková.
Zpracovala Daniela Liščáková
Pramen: Podklady čerpány z korespondence a archivních materiálů muzea.
Několik generací rodu Kudrnů bylo význačnými občany města, byli starosty, lékaři, advokáty, architekty, ale zároveň i významnými vlastenci, mecenáši a sběrateli po celém světě scestovalými. Díky jejich sběratelské vášni má netolické muzeum nezvykle rozsáhlé a cenné sbírky. Mezi jejich přátele patřili přední čeští vlastenci, např. Josef Kajetán Tyl a Karel Hynek Mácha, jehož dary - vlastní obraz Karlštejna a prvotisk Máje - se zde zachovaly. Na budově muzea byly odhaleny pamětní desky zakladateli muzea JUDr. Otakaru Kudrnovi (1853-1940) a význačnému rodáku Štěpánkovi Netolickému (1470?-1538), zakladateli českého rybníkářství a rožmberskému „fišmistru“.
Kontakt
Muzeum JUDr. Otakara Kudrny
Mírové náměstí 248
384 11 Netolice
Tel.: 388 324 251, 728 683 769
Fax: 380 421 290
E-mail: muzeum@netolice.cz
Web: http://www.muzeumnetolice.cz
Tel infocentrum: 380 421 268, fax: 380 421 290
Otevírací doba
- od 1. května do 30. září: úterý až neděle: 9.00 - 12.00, 13.00 - 16.00 hodin
- říjen: pondělí až pátek 9 - 12, 13 - 16 hodin
Mimo uvedenou provozní dobu je návštěva umožněna vždy po předchozí dohodě.
Badatelské návštěvy prosíme objednat předem.
