Připravovaná chráněná krajinná památková zóna

Netolická obora 
Spící rožmberská princezna v jihočeské krajině

Bývalá rožmberská obora, zvaná Netolická, je historicky, krajinářsky a památkově jedinečný fenomén v jihočeské krajině. Rozkládala se v prostoru na západ od okraje města Netolice, na dnešních správních územích obcí Netolice, Lhenice, Hracholusky a Malovice. 

Oplocenou oboru pro zvěř a lovecký zámeček Nový Leptáč si zde začal budovat ke konci 16. století rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan (1535–1604). Vladaři Vilému z Rožmberka (1535–1592) se zde tak zalíbilo, že je vyměnil s Krčínem za Sedlčany a nechal si v centru obory postavit lovecký zámek nazvaný Kratochvíle. Renesanční zámek, který je dnes národní kulturní památkou, byl postaven vedle původní Krčínovy tvrze, která byla posléze zbořena. 

Při realizaci jejich plánů sice zaniklo pět drobných poddanských vesnic, avšak celý komplex byl natolik ojedinělý, že jej tehdejší rožmberský archivář, kronikář a historik Václav Březan neváhal zařadit na první místo v Čechách „...tu Pán sobě místo kvůli kratochvíli obrátiti ráčil, dal tu dělati obůrku pro králíky i sice velikou oboru, které rovné v Čechách není, jež bezmála v okolku dvě míle drží, plotem dřevěným ohraditi“. Staročeská míle měřila 11 224,77 m, obvod obory tak činil přes 22 km. Tomu odpovídá výměra cca 3000 ha. Chovali se zde hřebci a množství různé zvěře, jako první v jižních Čechách daňci, bažanti, ale i velbloudi, a dokonce i buvol. Na návštěvě u Rožmberků zde byl prakticky každý, kdo v té době v Čechách něco znamenal, včetně císaře Rudolfa II. V roce 1598, za morového povětří, zde po celý rok sídlil rožmberský dvůr známého Petra Voka, Vilémova bratra a dědice panství. Petr Vok (1539–1611) byl v roce 1602 nucen kvůli dluhům netolické panství prodat císaři Rudolfu II. Od té doby začala sláva Kratochvíle a obory pohasínat.

Svou funkci uzavřené obory přestala pravděpodobně plnit hned po třicetileté válce, kdy měla poškozené oplocení a zvěř byla vyhubena vojáky, a také kvůli poválečným změnám majitelů, kterými se staly Eggenberkové a posléze Schwarzenberkové.

V oboře je přes 30 rybníků, rybníčků a téměř zapomenutá technická památka – umělá stoka Krčínka, dlouhá asi 8 km, která sloužila k vodnímu pohonu různých pohyblivých atrakcí, strojů a obrazů v zámecké zahradě. Kvůli ní vedlo město Netolice s Krčínem velké spory, protože odvedl vodu z potoka, který napájel největší rybníky, jako Hrbovský, Podroužek, Mnich, a také několik mlýnů. Podle pověsti ji v noci proorává čert s Krčínem zapřaženým do pluhu. Obyvatelům ze zrušených vesnic (44 usedlostí) byly poskytnuty náhradní pozemky vně hranic obory. Díky tomu se dodnes zachoval pás samot po jejím obvodu. 

Dodnes tvoří obora unikátní krajinný celek, tvořený promyšleně budovanou mozaikou lesů, luk, alejí a rybníků s množstvím významných archeologických a historických památek. Těmi jsou vedle několika původně renesančních statků, jako je Petrův Dvůr, Grejnarov a Švarcenberk, několik pravěkých mohylových pohřebišť, halštatské hradiště Velký Hrádeček a keltské kultovního ohrazení u osady Hradiště i zaniklé středověké vsi. Jedinečný celek obory je i dnes místem uchráněným před vlivy zemědělské velkovýroby, výstavby a dalšími rušivými civilizačními zásahy. Díky tomu se zde zachovalo prakticky neporušené životní prostředí, které tak reprezentuje ukázku zachovalé historické krajiny v její původní renesanční podobě. Netolická obora, spolu se zámkem Kratochvíle a historickým městem Netolice, je doslova spící princeznou v jihočeské krajině, dosud neobjeveným rájem a oázou klidu, které mají co nabídnout nejen milovníkům přírody a historie, ale všem turistům, cyklistům, hypoturistům, houbařům, rybářům, a také například rodinám s dětmi.

Sdružení obcí Netolicka usiluje o vyhlášení tohoto území chráněnou krajinnou památkovou zónou.