Obec, která se rozprostírá několik kilometrů severovýchodním směrem od Netolic na pomezí Prachaticka, Strakonicka a Českobudějovicka, má šest částí: Holečkov s usedlostí Rabín, Hradiště, Krtely, Malovice, Malovičky a Podeřiště se zříceninou hradu Poděhusy. Na celém území převládá zemědělská výroba včetně ovocnářství. 

Malovice jsou původním sídlem jihočeského rodu Malovců z Malovic. Na místě osady, která je v písemných pramenech poprvé zmiňována 1314, byl vybudován opevněný vodní hrad, opuštěný v 16. století. Roku 1559 Malovice koupil Vilém z Rožmberka a založením rybníka rozdělil jeden sídelní útvar na dvě vsi, Malovice a Malovičky. Jeho stavbě padla z větší části za oběť i tvrz. Prostor tvrziště, které vybíhá jako poloostrov do rybníka, je dnes zastavěný usedlostmi. Velkou část zástavby Malovic tvoří zemědělská stavení s tradičním dispozičním uspořádáním. Zajímavá a historicky cenná je hlavně roubená stodola čp.1 s doškovou střechou. Oble ukončenou náves s kapličkou zasvěcenou sv. Václavovi a pomníkem obětem I. světové války prostupuje park tvořený vzrostlými stromy. Nová výstavba je situována jihovýchodním směrem. V kulturním domě s pohostinstvím se pořádají plesy, zábavy a diskotéky, K dispozici je i místní lidová knihovna.

Malovičky odděluje vodní plocha Horního malovického rybníka, příjezd z Malovic lemuje kaplička sv. Jana Nepomuckého. Historicky zajímavý je také můstek přes Krčínku.Jádro vsi tvoří zemědělské usedlosti, na které dále navazují výstavba rodinných domků. 

U Malovic stávalo také keltské hradiště. Obdélníkové ohrazení Na šancích o výměře 120 x 90 m je svědectvím o společenském a duchovním životě Keltů. Podobná kultovní ohrazení Keltové budovali po celé střední a západní Evropě v mladší a pozdní době laténské (3. -1. stol. př. n. l.). Byla centrem náboženských obřadů kněží, druidů, a veřejných shromáždění.

Na kopci nad Netolicemi, severozápadně od Malovic, se rozkládá členitá zástavba vesnice Krtely. Má vlastní kulturní dům a lidovou knihovnu. Mírně svažitou vesnickou náves s kapličkou a rybníčkem rozděleným hrází lemují tradiční usedlosti. V lese směrem k Boru je u kaple Nejsvětější Trojice pramen s vodou, uznávanou za léčivou. Území bylo osídleno již před tisící let. V oblasti Krtelského lesa se nachází řada mohylových pohřebišť a pohřebních hájů, z nichž některá pocházejí již ze střední doby bronzové (asi 1 500 let př. n. l.), většina je datována do doby halštatské (6. stol. př. n. l.) a do slovanského období raného středověku (7. - 9. stol.).

Řídce osídlená ves Hradiště vnořená do malebného údolí má silniční půdorys, kaplička je vystavěna v historizujícím stylu. Je zde založeno několik soukromých rybníčků, z doby laténské, tj. z 3. - 1. stol. př. n. l., se dochovala čtyřúhelníková opevněná poloha. 

Holečkov, pojmenovaný podle jihočeského spisovatele, překladatele a publicisty Josefa Holečka, na první pohled překvapí jednostrannou unifikovanou zástavbou, s průčelími domů situovanými k silnici na Krtely. Na okraji vsi stojí kaplička a státem chráněná lípa. Rozlehlý pozdně renesanční areál zemědělského statku Rabín pochází z počátku 17. století. Interiéry obytné části zámečku jsou novodobě přestavěné. Na vnější straně původní obvodové zdi z první čtvrtiny 17. století je místy dochováno sgrafito. Chlévy na severovýchodní straně jsou postaveny ve stylu schwarzenberské neogotiky z doby po polovině 19. století.

Podeřiště protíná silnice z Netolic na Týna nad Vltavou. V hustě ozeleněné vsi s kapličkou a výrazně vystupujícím průčelím Hasičkého domu je stavebně historicky hodnotná zemědělská usedlost čp. 16 a kamenná boží muka u domu čp. 40. Ke vsi rovněž patří objekt zaniklého hradu Poděhusy. Zřícenina je pozůstatkem menšího středověkého šlechtického sídla. Hrad patřil od 13. století k majetku Rožmberků, ve 14. století k němu náleželo 17 vesnic a úřad purkrabího. Roku 1421 byl vypálen Janem Žižkou a nebyl již obnoven. Dnes je chráněnou archeologickou památkou.
Obyvatelstvo obce hojnou měrou dbá na lidové zvyklosti, masopustní maškarní bál se pravidelně koná v Malovičkách a Podeřišti, k spolkovému životu patří velikonoční koledování, pálení čarodejnic, stavění májek, letní táborové ohně nebo Svatováclavská mše svatá v Malovicích. Spíše podomácku se pak oslavuje velká Lomecká pouť v září a další křesťanské zvyklosti.